Karma Denis,ako vždy. Na Malú Fatru mám jednu krásnou vzpomínku. Dojeli jsme autobusem pod "výťah", byl takový liják, že dvě hodiny "nepremával" Poseděli jsme ve vedlejší restauraci a za dvě hodiny jsme se znovu spuštěným "výťahem" vydali vzhůru. Na Chlebe byla "hmla" nebolo vidno na tri metre. Je pravdou, že tehdy jsme za pár hodin stihli všechna roční období ,jaro-déšť,léto-slunce a nebe bez mráčku, podzim-mlha, zima- z nebe padali zmrzlé "broky" které pěkně štípaly do tváře. Po asi dvou hodinách jsem se trhl od party (šli na můj vkus moc pomalu).V mlze jsem si ale vzpomněl, jak dole v restauraci jeden místní domorodec vykládal něco o potulujících medvědech. Naštěstí mlha zakrátko zmizela a nastalo "léto"

Šel jsem úbočím po nějakém vyšlapaném chodníku, jinudy se opravdu jít nedalo. Za chvíli jsem byl od bláta zaliskaný do půl pasu.

Naštěstí při sestupu zpět do Terchové jsem objevil ve strání silný pramen tekoucí v dřevěném korýtku z vydlabaného z kmene. Vysvlékl jsem manšestráky a důkladně je vymáchal ,vyždímal a znovu oblékl. Protože svítilo sluníčko, nebylo to nic nepříjemného a navíc kalhoty na mě za hodinu, než jsem přišel do Terchové zcela uschly.

Po asi patnácti minutách se začali na náměstíčko trousit i mé kolegyně a kolegové zaliskaní od bláta jak zákon káže. Stoupli si do hloučku a nechápavé "pozerali" na mě. Dokonce se se mnou odmítali bavit.

Po chvíli přijel autobus,zcela a úplně nový, ještě voněl nádherně lakem. Parta se sunula k autobusu, když v tom z něj vyskočil "vodič" ukázal na zaliskance a řekl "vy nikam nepojdete,ostáváte tuná. Len ten pán može," a ukázal na mě, Vešel jsem do autobusu, koupil si lístek a řidiče jsem uprosil, aby ty špindíry milostivě vzal, že ručím za to, že budou stát jen v uličce. Po chvíli svolil. Uvelebil jsem se na sedačce vedle řidiče a za chvíli jsme byli na 15km vzdálené ubytovně.

Moji kamarádi mi to ještě drahnou dobu vyčítali, ale já jsem byl z vojny zvyklý vždy se o sebe postarat, tak mi to žádný problém nečinilo.

A propos, Denis, pred mesiacom som bol za V.Matuškom v Turej, Teba som tam ale nestretol, škoda, maj sa pekne.

Denisi, škoda že mám jen čtyři palce... těch grafických dávám sto. Vždycky mě potěšíte a vrátíte mne do let, kdy jsem na Slovensku s tátou prolezla každý kámen. Jsem tu za Vás moc ráda. Moc Vám děkuju.....krása

Nemáte prečo ĎAKOVAŤ, mňa len teš, že aj naši Český susedia majú radi našu prírodu a vedia si ju užívať a spoznávať a Ďakujem ja Vám.